Tomáš Klus do magazínu Srdce: Plán na další měsíce? Tvořit a zvětšovat kurník

3. 11. 2020

ROZHOVOR, OSOBNOST

V září koncertoval ve Vejprnicích na Plzeňsku, kde zpíval mimo jiné i pro stovky pozvaných zdravotníků krajských nemocnic. Při té příležitosti jsme připravili s hudebníkem, zpěvákem, hercem a v poslední době hlavně tátou Tomášem KLUSEM rozhovor do listopadového čísla časopisu Srdce. Kvůli pandemii jsme se ovšem rozhodli vydání magazínu odsunout. Rozhovor však nikoli. S Tomášem jsme ho koncem října aktualizovali, a i když se týká i současné situace, tak ho pro rozptýlení v autorské podobě uveřejňujeme alespoň takto na webu.

Jak trávíte čas během pandemie, kdy jste prakticky bez kontaktu s posluchači a fanoušky? Skládáte?Odpočíváte? Jste víc s rodinou? Vymýšlíte, jak se k publiku dostat navzdory opatřením?

To, co se kolem děje, znamenalo na jaře a znamená to stále možnost dohánět resty a být s rodinou. V této době si uvědomuji stále intenzivněji, jak důležité je, aby bylo doma nejlíp, protože pak může být dobře všude. Samozřejmě vím, že nám situaci značně usnadňuje zahrada před domem a často myslím na kolegy i fanoušky, kteří prostě fakt nikam nemohli a nemůžou.

Tvůrčně jsme se vyřádili se ženou, kterou se mi konečně podařilo přemluvit k tomu, že se mnou natočila desku. Natočili jsme pět písní a pod názvem Pět pohromadě ji vydali pod Supraphonem a celý výtěžek, což bylo ve výsledku přes čtvrt milionu korun, jsme věnovali lidem v takzvané První linii.

Před koronou jsem navíc dostal nabídku od Honzy Svěráka a píšu mu hudbu pro jeho muzikál, což je nesmírně osvěžující, ale především inspirativní, protože Honza je velký člověk, učitel a přítel v jednom.

To je i druhý Honza, můj moneyžer, s nímž jsme se rozhodli zaházet propast, která se díky mému ostychu vůči virtuálnímu prostoru vyhloubila. Připravujeme platformu, takovou e-knihu, kde bude unikátní obsah - nezveřejněné texty, písně, demáče, fotky, videa, chaty, streamy.

Jak na Vás jako na skladatele, hudebníka a zpěváka nejvíc dopadá ta současná situace?

Nemůžeme hrát. To je strašný. Chybí mi to. Vždyť to miluju. A umím právě to a nic jiného. Ale žíly si neřežu.

A jak ta současná situace dopadá na lidi kolem Vás, třeba kluky z kapely a tým kolem?

Kluci to mají samozřejmě ještě o něco složitější. Proto se snažíme být hodně v kontaktu a prakticky cokoli, co mi šťastně přijde do života, dělím i s nimi. Budou se mnou dělat muzikál a vymýšlíme i nějaké jejich uplatnění v rámci nové platformy. Vím, že je to klišé, ale my jsme opravdu jako rodina. Nejvíce líto je mi kluků od techniky - osvětlovačů a zvukařů. Mnoho z nich uvažuje o úplném zmizení z oboru a to by byla katastrofa. Až tahle doba skončí, nebude to mít kdo dělat a bez nich nejsem ani já, ani žádný z kolegů.

Přes léto jste hráli, ale stejně byla celá letní sezona jiná oproti předchozím rokům – bez festivalů, bez větších akcí.

Odvážní promotéři, kteří se rozhodli uzpůsobit a skutečně udělat větší akci, dostali s prominutím na pr…, protože se lidé báli a na větší akce nechodili. Oproti tomu ale vynikly déle avizované malé akce. Když se to na nich sešlo, bylo to kouzelné, emotivní a dojemné. Trochu mi to paradoxně hraje do karet, protože já rád hraju malé koncerty. Ale moneyžeři a promotéři moc šťastní pochopitelně nejsou.

V jakém prostředí koncertujete nejraději?

V klubech, protože jsem nespokojenější, když každý, kdo přijde, tak odejde s tím, pro co si přišel.

Jeden z nejbližších koncertů samozřejmě s předpokladem nejisté sezóny máte plánovaný až na květen v Klatovech. Co budete do té doby ještě dělat jako umělec?

Tvořit, tvořit, tvořit.

A co plánujete na nejbližší období jako otec?

Máme malé kuřátka, takže se o ně staráme a potřebujeme zvětšit kurník. Stavíme dům a výdělky stojí, tak se budu muset hýbat na stavbě i já. S dětmi začíná být čím dál tím větší sranda a navíc zjišťuji, že například v angličtině jsem na tom s Josefínou stejně, tak asi taky nastoupím do učení.

Kdybyste nepůsobil v hudební branži, co byste s největší pravděpodobností dnes dělal? Byl jste nadějný sportovec a na pódiu působíte i jako talentovaný herec?

Byl bych asi učitel. Tedy pokud bych se vyrovnal se zodpovědným posláním mít tak velký vliv na budoucnost.

Objevíte se zase někdy v televizi nebo na filmovím plátně jako herec?

Už jsme měli mít hotové Tajemství staré bambitky 2, ale první vlna ji smetla. Tak snad po novém roce. Moc se na to těším. Tedy celý štáb se těší. Tolik bezva lidí pohromadě, to by byl krásný návrat do provozu.

Jednou jste uvedl, že byste chtěl hrát ve filmu grázla. Proč? Je to zcela opačný pól vaší image "usměvaného kluka".

Nejsem usměvavý kluk . Asi si o tu roli říká mé podvědomí.

V rozhovoru pro nemocnice se nelze vyhnout dotazům na zdraví a péči o něj. se o Vás, že pečujete o své duševní zdraví meditací. Jaká je Vaše prevence, abyste byl stále pozitivní a v dobré kondici, jak Vás lidé znají?

Nejdůležitější ze všeho je motivace. Vědět co a proč dělám. Jakmile to víte a myslíte to dobře, nemůže to dopadnout špatně. Jediné, co nás dělí od šťastného života, je rozhodnutí. Naše rozhodnutí. Štěstí se nehledá. Není mimo nás. Musí se uvědomit.

Mě v tom pomáhá meditace. Vstávám hodinu před dětmi. Každý den. Čtyřicet minut medituji. Pak si dám ledovou lázeň a Pět tibeťanů. Už mám vyzkoušené, že je to ideální časově i dopadisticky stran fyzik i psyché. Páč člověk, dá-li si trochu času jenom pro sebe, jenom tak v tichu, začne k sobě mít blíž a přestane si svět držet od těla. Svět, jehož jsme vědomou součástí, můžeme ovlivnit a to je přece zábava.

Jaké nejhorší zranění nebo nemoc jste kdy prodělal?

Já nevím, jak se to jmenovalo, ale když jsem se narodil, tak jsem skoro umřel, protože jsem nepřijímal potravu. Ve třech týdnech mě celého rozřízli a museli mě trochu přeprogramovat. Za tohle vděčím své dětské lékařce, která na to přišla. Od té doby přijímám potravu jako dva. A často myslím právě na svou dětskou lékařku, protože to tady miluju. 

  

   

  


Zpět

Zápatí - další informace

ESF

Copyright ©2020 Nemocnice Plzeňského kraje
Created by Beneš & Michl.