Nasazením brýlí, v nichž je zabudována speciální obrazovka, se pacient ocitne ve fiktivním ale příjemném prostředí. Terapeut mu pak dle potřeby, jakou část těla má procvičovat, vybere v aplikaci na tabletu vhodný typ cvičení, náročnost a čas a pacient pak už jen postupuje dle instrukcí. Z druhé strany brýlí jsou pak citlivé senzory, které snímají pohyb těla, náklon hlavy, ale i pohyb ruky nebo dokonce jednotlivých prstů a vyhodnocují, jak pacient plní zadané úkoly.
K procvičování rukou, ramene, loktů nebo i prstů lze vybrat cviky ve stoje. Pacientovi se například objeví obloha s hvězdami a on je spojuje. Nebo se před ním rozsvěcí v různých místech žárovky a on je dotykem co nejrychleji zhasíná. Anebo se pohybuje v sadu, kde na stromech roste ovoce a on je sbírá. Někdy je v úrovni hrudníku někdy v úrovni očí, ale někdy musí pacient sáhnou vysoko nad sebe. Virtuální realita ho tak nutí zatěžovat rozsahem pohybu ramenní kloub, který je třeba po úrazu nebo po operaci.
Touto formou a pokud pacient nevidí celou paži, se zpravidla dostane výše než při běžném cvičení, kdy jen mechanicky zvedá paži. Při takovém cvičení se zastaví v určité výšce, kdy ho kloub začne bolet, a přes tu se těžko dostává. S virtuální realitou jsou výsledky lepší a rehabilitace efektivnější. Nabízí pak i cviky v sedě nebo v leže, kdy se procvičují zase další partie.
Virtuální realita je určena pro zlepšení fyzického ale i psychického stavu pacientů širokého spektra diagnóz. „Může se jednat o pacienty po ortopedických zákrocích nebo o neurologické pacienty,“ uvádí příklad vedoucí fyzioterapeutka Naďa Buršíková s tím, že cvičení jsou účinná například pro zvyšování svalové síly nebo celkové kondice a mobility, dále pro zlepšení hrubé i jemné motoriky nebo pro snížení bolestí. „Některá napomáhají zlepšit rovnováhu nebo přímo napomáhají s nácvikem běžných činností a tím zvýšení soběstačnosti. A v neposlední řadě jsou v aplikaci obsaženy i cvičení pro zlepšení kognitivních funkcí, například paměti, pozornosti nebo prostorové orientace,“ doplňuje terapeutka.
„Virtuální realita je nejčastěji implementována v rehabilitační péči, a to jak pro ambulantní, tak pro lůžkové pacienty. Ale je možné se pohybovat i na dalších odděleních, jako je neurologie, onkologie, LDN, psychiatrie či ORL. V Plzeňském kraji bychom rádi uplatňovali nejnovější technologie tam, kde jsou opravdu užitečné. Nechceme při rehabilitaci nahrazovat lidský kontakt, ale využít přidanou hodnotu, kterou bychom jinak nedosáhli. Tím pacienty k pohybu více motivujeme,“ přiblížil náměstek pro oblast zdravotnictví Plzeňského kraje Pavel Hais.
Tisková zpráva PK: Virtuální realita pomáhá už i v nemocnicích
