Urogynekologie - dynamicky se rozvíjející obor
„Ještě v 90. letech právě kvůli omezeným možnostem léčby převažovalo právě u starších žen jakési přesvědčení, že problémy s únikem moči jsou vlastně „přirozenou“ součást života ve vyšší věku, a není proto důvod to nějak významně řešit. Narůstající zájem zejména ze strany společností vyrábějících léčiva a také pomůcky pro chirurgické řešení ale za posledních 30 letech posunul možnosti řešení značně kupředu. Obor urogynekologie zabývající se problematikou poruch pánevního dna a také močové inkontinence se dokonce zařadil mezi nejdynamičtěji se rozvíjejícím odvětví v medicíně. To by měla být pro ženy skvělá zpráva,“ říká na úvod Dušan Kolařík. Musí k tomu ale dodat, že statistiky to ale zatím úplně nepotvrzují.
„Lépe řečeno: byla by to dobrá zpráva, kdyby se podařilo rozptýlit bariéru strachu a nízké informovanosti široké veřejnosti o současných možnostech. Podle některých průzkumů trpí ženy těmito potížemi v průměru hrozivých šest až sedm let, než se dozví o možnostech léčby a dostanou se do rukou specializovaného lékaře. V tomto období ženy hledají pomoc spíše v populárních časopisech a „babských“ receptech, utratí spoustu peněz za preparáty z televizních reklam, které však zřídka mají šanci vyřešit jejich potíže,“ doplňuje primář s tím, že si sám klade za cíl zlepšit informovanost o těchto potížích a o možnostech jejich řešení. A chtěl by i tímto článkem a webinářem přispět ke snížení ostychu žen a přimět je, aby se o potížích inkontinence nebály se svými ošetřujícími gynekology nebo praktickými lékaři hovořit. Jedině tak mohou být včas odeslány na pracoviště zabývající se touto problematikou.
Úspěšné léčbě předchází kvalitní diagnostika
Také Domažlická nemocnice se zabývá dlouhodobě léčbou poruch udržení moči a využívá zkušeností z předních českých urogynekologických pracovišť. S příchodem primáře Kolaříka se kompetence prtacoviště dále navýšily (viz TZ - Pro ženy s poruchami funkcí měchýře či sestupem pánevního dna otevřel domažlický primář urogynekologii). Každá úspěšná léčba musí vycházet z kvalitního vyšetření, které bere do úvahy nejen aktuální potíže pacientky, ale také okolnosti z jejího dřívějšího života, které mohou mít vliv na poruchy udržení moči. „Zajímáme se především o dříve provedené operace, prodělané infekce, léky užívané v současnosti i v minulosti. Velmi důležité jsou informace o těhotenstvích a porodech. Již při úvodní návštěvě je nutné provést kompletní gynekologické vyšetření, ultrazvuk vnitřních orgánů se speciálním zaměřením zejména na močový měchýř a močovou trubici a také chemické a bakteriologické vyšetření moči. Tento soubor vyšetření dokáže ve většině případů určit správný směr léčby,“ popisuje lékař.
Ve sporných případech jsou možná další vyšetření, například cystoskopie (k detailnímu vyšetření vnitřní sktruktury močového měchýře) nebo urodynamické vyšetření (k měření tzv. funkčních parametrů močových cest) nebo laparoskopie (k objasnění vztahu poruch močení k ostatním abnormalitám břišní dutiny). A je i nespočet případů, kdy je třeba si vyžádat specializované vyšetření dalšími odborníky např. v oborech neurologie, diabetologie, kardiologie nebo také psychiatrie.
Urogynekolog se při léčbě vždy snaží postupovat od méně zatěžujících opatření k těm složitějším. „Pečlivě léčíme zejména močové infekce, které vedou často ke zhoršování poruchy udržení moči. Doporučujeme ženám tzv. režimová opatření, pokud má jejich aplikace šanci na významné zlepšení potíží. Mezi ně patří zejména gymnastika svalstva pánevního dna, nácvik správného močení, úprava množství přijímaných tekutin, omezení látek škodlivých a dráždivých pro močový měchýř. Tyto postupy pak většinou kombinujeme s farmakologickou léčbou,“ vysvětluje. V současnosti je na trhu k dispozici velice široká paleta léků. Správným výběrem z těchto metod je možné příznivě ovlivnit, nebo dokonce zcela vyléčit přibližně polovinu potíží s úniky moči. A pokud nemají tato opatření dobrou vyhlídku na úspěch, nabízí se operační řešení.
Webinář pro veřejnost – online setkáníMUDr. Dušan Kolařík, Ph.D.
|
"Tento článek nemůže být detailním návodem, jak řešit konkrétní potíže s močením. Potíže a příčiny mohou být různorodé, i když se mohou projevovat podobně. Není pravda, že na jeden typ potíží pomůže stejný lék. Nelze předepsat to samé, co má sousedka nebo kamarádka se stejným problémem. Avšak alespoň pro vytvoření představy uvádíme nejčastější rozdělení poruch udržení moči," doplňuje Dušan Kolařík.
Dvě nejčastější poruchy inkontinence - mnohdy se však vyskytují jejich kombinaceUrgentní inkontinenceTzv. urgentní inkontinence vzniká v důsledku zvýšené dráždivosti hladkého svalstva močového měchýře – někdy se pro tyto stavy používá označení „hyperaktivní měchýř“. Vyskytuje se nejčastěji v pozdějším věku (hlavně kolem 70. roku života), ale není výjimkou ani u mnohem mladších žen. Projevuje se nejčastěji výrazným nucením na močení, častějším močením, nemožností odložit močení, někdy i bolestivostí při pokusech o zadržení moči. Tato zvýšená dráždivost je sama o sobě velmi nepříjemná a vede ke zhoršení kvality života, i když u části žen nemusí docházet k únikům moči. Jakmile se však navíc vyskytnou úniky moči, stává se toto onemocnění pro ženy handicapem hygienickým a mnohdy i společenským. U žen s uvedenými příznaky je třeba především vyloučit přítomnost močové infekce. A pak také stavy, které mohou dráždivost vyvolávat (zejména močové kameny, tlak okolních orgánů – dělohy, výchlipky sliznice močového měchýře, nebo i nádorová onemocnění močových cest). Jestliže se tyto příčiny vyloučí, lze ženám podávat léky, které působí přímo na hladkou svalovinu močového měchýře a její nervové zásobení. Souhrnně se tyto léky nazývají anticholinergika a patří mezi ně např. propiverin, trospium-hydrochlorid, solifenacin, darifenacin, tolterodin nebo fesoterodin; mezi nejnovější látky pak patří mirabegron. U části těchto žen se s výhodou užívají také látky ovlivňující nervové vedení v organismu, a to nejčastěji ze skupiny antidepresiv. Stresová inkontineceDruhým hlavním typem poruch je tzv. stresová inkontinence moči. Název může být trochu matoucí, protože „stresem“ se označuje zvýšení nitrobřišního tlaku (a nemá tedy nic společného s psychickým stresem). Tyto potíže se nejčastěji objevují krátce po přechodu (menopauze) a ženy nejčastěji udávají úniky moči při kašli, kýchání, smíchu, poskocích nebo při běhu. V závažnějších případech dochází k únikům také při vstávání z postele, chůzi ze schodů, nebo dokonce i při obyčejné chůzi. V méně závažných případech může ke zlepšení těchto příznaků vést posilování pánevních svalů; při závažných únicích moči se naopak pacientka nevyhne operačnímu řešení. Spektrum operací je široké – lze operovat z klasického řezu na břiše, laparoskopicky nebo z vaginálního přístupu – všechny tyto metody mají své zastánce a také řadu modifikací. V posledních 20 letech však mnohé tyto postupy ustupují do pozadí a nejčastější metodou řešení je zavedení tzv. tahuprosté vaginální pásky. Výhod je hned několik a všechny přináší nesrovnatelně vyšší komfort pro pacientky. Především celková doba trvání výkonu je pouze kolem 15 až 20 minut, využívá se pouze krátkého řezu v pochvě a pacientka může mít pouze dvě drobné jizvičky v oblasti genitálu a jinak žádnou stopu po operaci. K výkonu navíc není nezbytně nutná celková narkóza, lze využít i místního znecitlivění. Operovat tak lze i pacientky ve vysokém věku (často ženy po 80. roce věku), a také ženy se závažnými zdravotními potížemi, které by nedovolily náročnější operaci. Pacientky pak nemocnice propouští den po operaci, kdy se ověří, že výkon proběhl správně a močení funguje, jak se očekává. Volba metody řešení, ať už pomocí léků, režimových opatření, nebo operace, závisí na konkrétní situaci pacientky a stavu jejích pánevních orgánů. Proto je třeba i zde podtrhnout nutnost pečlivé diagnostiky. Všechna tato předoperační vyšetření i pooperační sledování zajišťuje Domažlická nemocnice vlastními silami v rámci urogynekologické ambulance. |
