V ČR v těchto dnech právě významně stoupá počet respiračních onemocnění. Je jich nejvíce za poslední půl rok (viz graf níže), nicméně srovnatelně s předchozími roky v tomto obdodí. Nejvíce jsou ohroženy Děti do 5 let, až troj- či čtyřnásobně oproti dospělým,a dvojnásobně oproti dětem od 6 do 14 let (viz graf níže).
„Také v regionu Domažlicka nemocných dětí v posledním týdnu přibývá. V současné době opět roste výskyt hlavně bronchitidy u kojenců, kteří pak vyžadující hospitalizaci. Celkově je ale situace podobná jako loni touto dobou. Od ukončení pandemie covidu pozorujeme mezi nemocemi dětí zvýšený počet streptokokových infekcí, jako je spála nebo angína. Nicméně dostupnost penicilinu jako ideálního antibiotika na tato onemocnění se oproti loňsku zlepšila,“ říká primářka Lenka Dvořáková.
Nejčastější respirační nemoci dětí
Rýma, akutní zánět nosohltanu
Jedná se o virové onemocnění, které se projevuje bolestí v krku a rýmou, jež se objevují za 1 až 3 dny po infekci. Bolest v krku brzy mizí a přetrvávají symptomy z ucpaného nosu. Kašel provází až 30 % onemocnění z nachlazení. Onemocnění trvá průměrně 1 týden, ale ve čtvrtině případů až 2 týdny. Změna čirého sekretu ve hnisavý v průběhu onemocnění je běžná a není známkou komplikace. Systémové příznaky, jakými jsou bolesti svalů a teplota, zpravidla chybí, nebo jsou mírné. Léčba je symptomatická, antimikrobní terapie není nutná.
Akutní angína (tonsilitida), akutní zánět hrdla (pharyngitida)
Z bakterií ji nejčastěji způsobuje tzv. spálový streptokok. Často se ale jedná o viry.
Streptokokový zánět má příznaky – bolest v krku, teplota, často i bolesti břicha, zvracení. V typických případech je pozorováno zarudnutí hrdla, krční mandle jsou zvětšené a pokryté bělavým až žlutavým povlakem. Na měkkém patře mohou být petechie. Přední krční uzliny mohou být zvětšené a na pohmat citlivé. Léčíme antibiotiky – základ je penicilin.
U virového původu jsou často přítomny i další příznaky, jakými jsou rýma, kašel, chrapot, průjem, a je pozorována sekrece z očí, afty v dutině ústní (často na patrových obloucích, uvule; i jen v počtu jedné či dvou).
Akutní zánět středouší (otitis media acuta)
Z důvodů anatomických i funkčních (vývoj imunitního systému, funkce a struktura Eustachovy trubice) jsou akutní otitidou nejvíce postiženy děti ve věku od 6 do 20 měsíců. Za rizikové faktory jsou považovány mužské pohlaví, genetická predispozice, umělá výživa (méně častý výskyt u dětí kojených), pasivní kouření, návštěva kolektivního zařízení. Pro akutní otitidu svědčí bolest ucha, teplota, neklid, někdy zvracení a průjem. Základním vyšetřením vedoucím k diagnóze otitidy je vyšetření otoskopické, které provádí specialista - ORL lékař. Léčebně se používají ušní kapky, při nálezu vyklenutého bubínku jeho propíchnutí a uvolnění hnisu, při těžkém průběhu nebo opakovaných zánětech antibiotika.
Zánět dutin (sinusitis acuta)
Při probíhající virové infekci je nutno na rozvoj sinusitidy pomýšlet v případě přetrvávání příznaků, jakými jsou nosní sekrece a denní kašel, déle než 10 dní bez tendence ke zlepšení. Kašel, který se objevuje pouze v noci, bývá obvykle zbytkovým příznakem po překonané infekci horních cest dýchacích. Příznaky jsou otok kolem očí, bolesti hlavy a pocity tlaku za a nad očima, na tváři. Vyšetřuje se nejčastěji za pomocí rentgenu (RTG).
Zánět hrtanu (laryngitis acuta)
Převážně virové onemocnění. Většina dětí je ve věku mezi 3 měsíci a 5 lety, nejvyšší výskyt je ve druhém roce života. Jedná se o sezónní onemocnění, výskyt je pozorován nejčastěji na podzim a v počátku zimy. Typický je chrapot v nádechu, suchý „štěkavý“ kašel, ztráta hlasu a dušnost. Teplota bývá zvýšená, může však dosahovat až 39–40 °C. Příznaky jsou obvykle horší v noci, při rozrušení a pláči. V důsledku otoku hrtanu se dítě může začít dusit - první pomocí je dýchání chladného zvlhčeného vzduchu – otevřít okno nebo např. mrazák a následně transport do zdravotnického zařízení.
Zánět průdušek (bronchitis acuta)
Je většinou virové onemocnění, nejčastěji RS viry, chřipkové viry, u malých dětí typicky adenoviry. Hlavním symptomem je kašel trvající 1 až 3 týdny. Onemocnění začíná infekcí horních cest dýchacích. Po 3 až 4 dnech následuje suchý, dráždivý kašel, který může a nemusí být produktivní, při obstruktivní formě je dušnost – dítě zatahuje podžebří. Děti často hleny polykají, a mohou tak zvracet. Bolest na hrudi při kašli je obvyklý příznak starších dětí. Sekret po 5 až 10 dnech řídne, kašel začíná ustupovat. Celé onemocnění trvá obvykle 2 týdny, zřídka i déle než 3 týdny.
Zápal plic (pneumonie)
Nejvýznamnějším bakteriálním patogenem pneumonií u dětí je pneumokok (Streptococcus pneumoniae), proti kterému již probíhá nepovinná vakcinace. Přenos se děje z infikované osoby kašlem, smrkáním, kontaktem se slinami. Poslechově jsou patrné vlhké chrůpky nebo tzv. trubicové dýchání, typické bolesti v podžebří, dušnost, horečka, kašel. Diagnózu potvrdí rentgen plic.
Vývoj akutních respiračních infekcí (ARI) v ČR od léta dle věkových kategorií (přepočet na 100 tis. obyvatel)
Nové případy ARI ve 4. týdnu 2024 dle okresů Plz. kraje a věkových kategorií (přepočet na 100 tis. obyvatel)
