„Já jsem chřipku nikdy neměl.“ To je poměrně častá věta, kterou lidé používají, když jim někdo navrhuje očkování. Co na to říci?
Že bohužel neplatí, že kdo chřipku dosud neměl (pokud to tak skutečně je), že ji nemůže za několik týdnů dostat. A neplatí ani to, že jeho průběh nemoci nebude komplikovaný. Může být. Při rozhodování, zda se nechat očkovat, je dobré porovnat budoucí rizika a přínos. A to nejen v případě sebe, ale i pro své okolí a blízké.
Začněme tedy těmi riziky samotného onemocnění. Co vlastně chřipka způsobuje?
Chřipka není jen trochu horší rýma. Typicky přichází náhle, s vysokou horečkou, bolestmi svalů a kloubů, bolestí hlavy a velkou únavou. I jinak zdravého vitálního člověka může vyřadit z běžného života na několik dní, někdy i déle. Hlavní nepříjemností je samotný průběh nemoci, oslabení organismu, bolesti. Sekundární, že může nakazit blízké ve svém okolí. A dále nemůže chodit do práce nebo jet na dovolenou, pokud ji má naplánovanou.
Samozřejmě horší je to u starších lidí a pacientů, kteří se léčí se srdcem, plícemi, cukrovkou nebo jiným chronickým onemocněním. U nich může být chřipka podstatně nebezpečnější. Může způsobit zápal plic, zhoršit srdeční selhání nebo jiné dlouhodobé onemocnění a vést až k hospitalizaci. Právě to zvyšuje pravidelně v lednu v únoru nápor na nemocniční lůžka i na personál. Nemuselo by to tak být. Nejlepší dostupnou ochranou před těžkým průběhem chřipky je každoroční očkování.
Zůstaňme ještě u těch rizikových skupin. Chřipka prý zvyšuje pravděpodobnost infarktu?
To je méně známý fakt, že chřipka může výrazně zatížit srdce a cévy. Při horečce pracuje srdce rychleji, organismus potřebuje víc kyslíku a infekce současně vyvolává silnou zánětlivou reakci. U člověka, který už má nemocné cévy, může skutečně infekce přispět k infarktu.
Velká studie zveřejněná v jednom z nejuznávanějších lékařských časopisů „New England Journal of Medicine“ ukázala, že během prvního týdne po potvrzené chřipce bylo riziko infarktu přibližně šestkrát vyšší než obvykle. Očkování má proto mimořádný význam právě pro pacienty se srdečními nemocemi.
Existuje i studie, která, když to popíši zjednodušeně, zkoumala u pacientů po infarktu nebo s vážným onemocněním srdečních cév vliv očkování na riziko úmrtí. Výsledky? Ve skupině očkovaných bylo riziko úmrtí na srdečně-cévní onemocnění přibližně o 40 procent nižší. I kardiologové proto v odborném časopise „European Heart Journal“ napsali: "Očkování proti chřipce je pravděpodobně jedním z nejlepších nástrojů, které máme v boji proti srdečně-cévním onemocněním.“
A nyní tedy jaká jsou rizika očkování?
U většiny lidí žádné závažné problémy nenastávají. Pokud už nějaké nastanou, jedná se nejčastěji o bolest nebo citlivost ramene v místě vpichu. Někdo může být den či dva unavený, mohou ho bolet svaly nebo může mít lehce zvýšenou teplotu. Tyto obtíže ale obvykle samy odezní. Vážné nežádoucí reakce jsou vzácné.
Kdo by měl především očkování zvážit?Jak už jste naznačil, skupin osob nebo rizikových pacientů, kteří by měli hlavně očkování proti chřipce zvážit, je více. Můžete udělat krátký výčet? Očkování má zvláštní význam hlavně pro tyto osoby:
|
Existují nějaké důvody, proč někoho proti chřipce neočkovat?
Je jich málo, ale existují. Hlavním je zejména závažná alergická reakce na předchozí dávku nebo na některou složku vakcíny. Naopak vysoký věk, nemocné srdce, cukrovka, nemocné ledviny či plíce nebo oslabená imunita nejsou důvodem očkování odmítat. Právě u těchto lidí může být chřipka nejnebezpečnější, a očkování má proto právě pro ně největší význam. Pokud si ovšem někdo není jistý, měl by se poradit se svým praktickým nebo jiným ošetřujícím lékařem.
Stokrát zodpovězený dotaz, který ale nemůže chybět: Mohu dostat chřipku, i když jsem očkovaný?
Ano, možné to je. Je fér říci otevřeně, že žádné očkování nezaručuje stoprocentní ochranu. Očkování ale výrazně snižuje pravděpodobnost těžkého průběhu a závažných komplikací. Pokud tedy očkovaný člověk chřipku přesto dostane, očkování mu dává šanci, že ji zvládne bez hospitalizace nebo dalších zdravotních problémů.
Často také slýcháme: „Nechal jsem se očkovat a za tři dny jsem dostal chřipku.“ Tady musím oponovat. Běžná injekční vakcína proti chřipce nemůže chřipku způsobit. Neobsahuje totiž živý virus, který by se v těle mohl rozmnožit a nemoc vyvolat. Člověk samozřejmě může krátce po očkování onemocnět jinou respirační infekcí. Nebo se mohl také nakazit chřipkou ještě před očkováním nebo během prvních dnů po něm, kdy se ochrana teprve vytváří.
Kdy je nejlepší se nechat očkovat?
Nejvhodnější dobou je zpravidla říjen až prosinec, tedy ještě před hlavní vlnou chřipkové epidemie. Po očkování totiž tělo potřebuje přibližně dva týdny, aby si vytvořilo dostatečnou ochranu. Pokud člověk očkování na podzim nestihne, není nutné nad ním lámat hůl. Smysl může mít i později během zimy, pokud chřipková sezona stále pokračuje.
A očkuje se každý rok.
Ano, očkuje se každý rok, protože se chřipkové viry mění a složení vakcíny se pro každou sezonu aktualizuje.
Lze se očkovat, pokud jsem právě nemocný?
Pokud má člověk zrovna vysokou horečku nebo vážnější akutní onemocnění, očkování se většinou jednoduše o několik dní odloží. Běžná lehká rýma sama o sobě zpravidla překážkou není.
A kde se nechat očkovat?
Většina nemocnic, pokud vyloženě neprovozují očkovací centra, tak plošné veřejné očkování proti chřipce neorganizuje. Prvním místem, kam by se měl člověk obrátit, je jeho praktický lékař. Ten svého pacienta zná, ví, s čím se dlouhodobě léčí a jaké léky užívá.
Pokud očkování u praktického lékaře není možné, lze využít právě specializovaná očkovací centra. V Plzeňském kraji je například v Plzni. Před návštěvou je vhodné se objednat a ověřit, zda mají vakcínu proti chřipce právě k dispozici.
